Spisovatel Abel Znorko žije v naprosté izolaci od okolního světa na jednom z ostrovů v Norském moři. Odmítá veškeré žádosti o poskytnutí rozhovoru. Pro jednou se ale rozhodl udělat výjimku, na ostrov přijíždí novinář Erik Larsen. Strhující divadelní příběh, který pochází z pera francouzského dramatika Erica-Emmanuela Schmitta, je doslova přehlídkou lidských duší, třebaže jeviště pro tento večer patří pouze dvěma hercům.
Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abel Znorko (Martin Stránský) vydal nový román Zapřená láska, což ještě zvýšilo už takhle velký zájem médií o jeho osobu. Erik Larsen (Jan Maléř) má před smluveným interviewem na první pohled jasný cíl – prolomit „auru nedostupnosti“ svého respondenta a dozvědět se o tématech daleko přesahujících rámec autorovy nové knihy.
Konfrontace obou aktérů začala mnohem dříve než samotný rozhovor, Znorko vystavil Larsena střelbě ze své pušky. Tento incident by se dal spíše interpretovat jako pokus o ovlivnění/zastrašení žurnalisty před osobním setkáním.
Než však stihne jedna válka ustat, druhá už je na spadnutí – tentokrát ta slovní. Forma vedení rozhovoru ovšem od samého začátku napovídá, že je Larsen minimálně v tomto ohledu ne zcela nezaujatým novinářem. Vlastní zainteresovanost v pokládaných otázkách je zřejmá a zároveň nepřípustná pro objektivní zhodnocení.
Ačkoliv dialogu dominuje převážně Znorko, iniciativu postupem času přebírá právě Larsen. Přesně cílené dotazy odhalují slabá místa i u do té doby zdánlivě nezranitelného velikána. Gradující tempo celé jejich rozpravy nakonec vyústí k přiznání, které nám poskytne odpověď na celou řadu Larsenových otázek.
Pojem enigma je již zažitým synonymem pro nějaké tajemství, hádanku či záhadu. Hudební skladba, která nese stejný název jako samotné představení, se prolíná celým příběhem. Není proto překvapením, že představuje skrytou souvislost mezi oběma muži.